Někdy se dívám kolem sebe na to, čeho dosáhli ostatní, a připadám si trochu jako ztroskotanec.

Ať už je to sousedovo nové auto, kamarádova skvělá nová práce nebo dlouhé a šťastné manželství starého spolužáka.

Vždycky se najde někdo jiný, kdo zdánlivě vítězí v oblasti života, ve které mám pocit, že právě selhávám.

Ale je tu jedna věc:

Upřímně si myslím, že to, že jsi smolař, nemá nic společného se statusem. Není to definováno tím, co máš. Jistě, je to definováno tím, kdo jsi.

Zde je 10 příznaků životní prohry a skutečný způsob, jak se stát vítězem.

1) Nedostatek sebelásky

Začínám tímto znamením, protože nedostatek úcty a lásky k sobě samému vás může přivést na šikmou plochu, která vede k mnoha dalším životním prohrám.

Také si myslím, že je to pravděpodobně znamení poraženého, které má na svědomí většina z nás. Protože milovat sám sebe, poněkud podivně, není tak snadné, jak to zní.

Nebýt k sobě laskavý, nevěřit si, nepodporovat se. Všichni si zasloužíme být v životě na své straně, ale můžeme rychle skončit tak, že se sami sebe a svých potřeb zřekneme.

Nemohu to dostatečně zdůraznit:

Vztah, který máte sami k sobě, bude vždy tím nejdůležitějším v celém vašem životě.

Kolik z nás ji však zanedbává?

Kolik z nás mluví samo se sebou, jako bychom byli nepřátelé? Říkáme nevlídné nebo dokonce přímo kruté věci, které by nás šokovaly, kdyby nám je řekl někdo jiný.

Pokud si nevěříte, budete se v životě pravděpodobně vždy cítit jako poražený.

2) Obětavost

Většina z nás se od útlého věku učí přenášet vinu na někoho jiného.

Pes mi snědl domácí úkol. Nebo jsem to nebyl já, ale můj bratr Timmy, který mě k tomu donutil.

Zvykli jsme si hledat výmluvy nejen proto, abychom se nedostali do problémů s ostatními, ale také proto, abychom se cítili lépe.

Pokud můžeme věci svádět na jiné lidi, nemusíme nést vlastní zodpovědnost a zbavujeme se odpovědnosti.

Právě proto je chování oběti takovou prohrou. Nemůžete změnit to, co se vám na vašem životě nelíbí, pokud si myslíte, že to nemáte pod kontrolou.

Tím, že hledáte problém vždy mimo sebe, vlastně necháváte jiné lidi nebo věci, které se vám přihodí, aby měli moc nad vaším životem.

3) Chronický defétismus

Říkám chronický defétismus, protože si myslím, že je důležité si uvědomit, že každý z nás se může někdy v životě cítit poražený.

Všichni se dostáváme na konec svých sil nebo prožíváme těžká období, kdy si říkáme, kdy se situace začne zlepšovat.

Ale právě poražení se tváří v tvář těmto pocitům zcela vzdávají sebe sama i života.

Pokud se však vždy vzdáte, nikdy v ničem neuspějete ani se nezlepšíte.

Jedno staré japonské přísloví říká:

"Sedmkrát padni, osmkrát vstaň.

Pravdou je, že život se někdy může jevit jako boj. Ale poražení zůstávají na dně, místo aby se znovu zvedli.

4) Honba za zlatem bláznů

Myslím, že mnoho z nás se nakonec cítí jako poražení, když si myslíme, že jsme nedosáhli dostatečného úspěchu.

Možná se ve škole necítíme dostatečně oblíbení. Nemyslíme si, že jsme se vyšplhali na kariérní žebříček nebo že máme na svém kontě ocenění. Nemáme v bance tolik peněz, kolik bychom si přáli.

Ironií však je, že skutečným smolařem se stává ten, kdo hledá potěšení ve špatných věcech.

Co je navíc ošemetné, je to, že společnost nás k tomu připravuje.

Myslíme si, že nás udělá šťastnými nové oblečení, nablýskané auto nebo nejnovější gadget. V podstatě vše, co považujeme za vnější znaky úspěchu.

Ale není tomu tak.

Studie totiž ukázaly, že upřednostňování peněz v životě může mít opačný účinek.

Mám na mysli honbu za zlatem bláznů, kdy hledáte věci, které přinášejí jen dočasné opojení.

Věci, které skutečně přinášejí trvalé životní štěstí, jsou ve skutečnosti mnohem dostupnější pro nás všechny.

Jsou to například pevné vztahy s lidmi kolem nás, pomoc druhým lidem, meditace nebo třeba jen chození do přírody.

5) Neustálé sténání

Vyzývám vás, abyste si zkusili na pár dní vědomě přestat stěžovat. A jsem si jistý, že to půjde těžko.

Když nám někdo ujede v zácpě, prodavačka je "úplně k ničemu", manžel nikdy neumyje myčku a šéf se chová jako naprostý blbec.

Stěžování si na lidi a věci v životě se často děje, aniž bychom o tom příliš přemýšleli. A trocha stěžování může působit jako katarze.

Ale děláte to příliš často a nejenže se z vás stane supernegativní člověk, ale také upadnete do role oběti.

Nikdo z nás není rád v blízkosti lidí, kteří si neustále na něco stěžují. Je to naprostá otrava a vyčerpává to vaši energii.

Proto je neustálé naříkání nad vším v životě chováním ztroskotance.

6) Nevázanost

"Když jsem byl mladý, obdivoval jsem inteligentní lidi, ale jak stárnu, obdivuji lidi laskavé." - Abraham Joshua Heschel.

Tento citát je pro mě opravdu pravdivý.

V životě potkáte nespočet lidí, které by mnozí mohli považovat za "úspěšné". Přesto to nejsou příliš příjemní lidé.

Šikana na školní půdě, která chce, aby se ostatní cítili špatně, aby se oni sami cítili lépe. Závistivec, který chce zavrhnout sny druhých lidí.

Podle mého názoru jsou ti nejnepřívětivější lidé na světě ve skutečnosti největšími ztroskotanci.

Řekl bych, že jedním z nejlepších způsobů, jak pozitivně ovlivnit svět, je být prostě laskavý.

7) Zahleděnost do sebe

Někdy jsem z toho úplně vinen.

Myslím, že je velmi snadné ztratit se ve vlastní hlavě, přemýšlet o vlastních problémech a touhách.

I když je zdravé se o sebe starat a dávat si přednost, můžete se do sebe rychle příliš zahledět.

Když se ale zaměříte na druhé, často se nakonec cítíte lépe.

Soustředění se na sebe, místo abyste viděli širší souvislosti, může vést k myšlenkám, které jsou posedlé samy sebou.

Když však přemýšlíme o tom, jak můžeme pomoci a přispět lidem v našem životě a naší komunitě, cítíme se podle výzkumů šťastnější.

Takto skutečně nacházíme smysl života, když přemýšlíme o tom, jak můžeme přispět, a ne se starat jen o sebe.

Když vám záleží jen na sobě, máte tendenci v životě prohrávat.

Související příběhy z Hackspirit:

8) Odmítnutí změny

Zaseknutí se ve svých zvyklostech z vás může udělat ztroskotance. Stále odmítáte pomoc, příspěvky a nápady druhých lidí.

Může to znamenat, že se příliš upnete na své názory a přesvědčení. Může to znamenat, že máte velmi rigidní způsob myšlení. Nebo že nedokážete vidět pohled někoho jiného.

Když se odmítáte změnit - svou mysl, své myšlenky, svá přesvědčení - je mnohem těžší změnit okolnosti.

Nemůžete růst, neučíte se, a tak se zaseknete.

Život je v neustálém pohybu a lidé, kteří se odmítají přizpůsobit a změnit, nakonec zůstanou tam, kde jsou.

9) Nevědomost

Nevědomost je jako klec, která vás může uvěznit a udělat z vás ztroskotance.

Nevědomost nás ponechává v temnotě. Pokud se nedokážeme zamyslet, nemůžeme se změnit.

Když nevidíme problémy, chyby nebo problémy ve svém životě a v životě druhých, jak můžeme něco udělat pro to, aby se věci zlepšily?

Nevědomost nám dává klapky na oči. Jsme zaslepeni vůči pravdě. Nejsme ochotni se vyzbrojit znalostmi a informacemi, které mohou něco změnit.

Sebeuvědomění je jedním z nejsilnějších nástrojů transformace. Nevšímavost k vlastnímu chování, chybám a špatným návykům z nás může udělat ztroskotance.

10) Pocit oprávněnosti

Důvodem, proč nárok vytváří ztroskotance, je to, že nakonec je to váš život a nikdo jiný než vy ho nezlepší.

Pokud se cítíte oprávněně, budete spíše čekat, až těžkou práci odvede někdo jiný. Očekáváte, že ji odvede také, protože si myslíte, že si ji zasloužíte.

Oprávnění ztroskotanci tráví příliš mnoho času přemýšlením o tom, že to není fér, a málo času tím, že se snaží změnit svou situaci.

Pocit oprávněnosti může také vést k velmi toxickým emocím a chování.

Zklamání z toho, že od života nedostáváte to, co byste měli, se může rychle změnit v hněv, obviňování a vztek.

Jak přestat být v životě smolařem?

1) Získejte vděčnost

Vděčnost je nejlepším lékem proti pocitu, že nejste v životě dost dobří.

Když se cítíme jako poražení, říkáme si, že to, co máme a co právě teď jsme, nestačí.

Své štěstí upínáme k nějakému neviditelnému ukazateli v budoucnosti. Budu šťastný, "až" nebo "když" X, Y a Z. Tím si ale bráníme být šťastní teď.

Když se však zaměříte na to, co se vám daří, a na vše, za co můžete být vděční, začnete věci vnímat jinak.

Jednou z nejrychlejších a nejjednodušších věcí, kterou můžete udělat, pokud se někdy cítíte jako ztroskotanec, je začít každé ráno sepisovat vše (velké i malé), za co jste vděční.

Jde o to, abyste si vytvořili pozitivní rámec pro vnímání sebe sama a svého života, a k tomu se skvěle hodí deník vděčnosti.

Je to naprosté klišé, ale má to svůj důvod: štěstí opravdu vychází zevnitř.

Změna mého myšlení byla jednou z nejpřínosnějších věcí, které jsem kdy v životě udělal. S mnohem větší pravděpodobností dosáhnete úspěchu, když budete mít postoj vděčnosti.

2) Zeptejte se sami sebe: "Co opravdu chci?

Důraz je zde kladen na to, co skutečně chcete.

Srovnávání se s ostatními je jednou z největších pastí, kvůli kterým se cítíme jako poražení.

Pokud si právě teď říkáte: "Jsem ztroskotanec a neúspěšný člověk," vsadím se, že se právě srovnáváte s ostatními lidmi.

Nejlepší rada, kterou jsem v této souvislosti dostal, zní: "Zůstaňte ve svém vlastním pruhu".

Vím, že je to těžké, ale nesrovnávejte se v životě s nikým jiným.

Je tak snadné nechat se svést na scestí a skončit u honby za snem někoho jiného. Jdeme očekávanými cestami v domnění, že to je odpověď na naše štěstí.

Vaše životní cesta je však stejně individuální jako vy.

Jakmile odstraníte sociální podmíněnost a nerealistická očekávání, která na vás kladou lidé jako naše rodina, vzdělávací systém a společnost obecně, pochybuji, že se ještě někdy budete cítit jako poražený.

3) Najděte si zdravé mechanismy zvládání

Každý z nás zažívá bolest, smutek, porážku a těžké chvíle. Život vám někdy podá citrony a je na vás, abyste z nich udělali limonádu.

Abychom to nejen přežili, ale také z toho vyšli silnější, musíme si všichni najít zdravé mechanismy, jak se s tím vyrovnat.

Pokud se spoléháme na otupování bolesti nezdravými technikami zvládání (jako je alkohol, přejídání, drogy, konzum atd.), zůstáváme na místě.

Když najdete proaktivní mechanismy zvládání, můžete najít způsob, jak se těchto pocitů zbavit a posunout se dál.

Existuje tolik nástrojů, na které se můžete obrátit. Ale tři z nejúčinnějších v mém vlastním životě, které mi pomohly vyrovnat se s bolestí, růst a lépe porozumět sobě samému, jsou tyto:

Žurnálování - Je vědecky dokázáno, že psaní má řadu pozitivních účinků na duševní zdraví a je vynikajícím nástrojem sebereflexe.

Meditace - Jedná se o další prostředek k odbourání stresu, který vám pomůže získat novou perspektivu, soustředit se na přítomnost, snížit negativní emoce, zvýšit kreativitu a představivost a mnoho dalšího.

Cvičení, strava a spánek - Vím, že to zní nudně nebo příliš zjednodušeně, ale správné zvládnutí základních věcí má neuvěřitelně silný vliv na to, jak se cítíme a čeho můžeme v životě dosáhnout.

4) Dělejte malé krůčky směrem k růstu a sebezdokonalování.

Kontroverzní názor:

Nemyslím si, že potřebujete mít nějaký životní cíl.

Ale myslím si, že štěstí pramení z toho, že dokážete najít smysl a význam v čemkoli, co se rozhodnete dělat. A to platí i pro ty nejskromnější věci.

Nevěřím, že musíte mít vysoké ambice, abyste se vyhnuli tomu, že budete ztroskotanci. Nemusíte léčit rakovinu, řídit Porsche nebo chodit s modelkou.

Věřím však, že pocit, že rosteme, je důležitou součástí spokojenosti v životě. Když tomu tak není, cítíme se stagnující.

Sebezdokonalování a dělání i těch nejmenších kroků směrem k růstu a k tomu, co v životě chcete, je vším.

5) Buďte připraveni na neúspěch

Naše perfekcionistická kultura nám může způsobit, že se neúspěch stane nepříjemným. Měl bych to vědět, jsem totální perfekcionista, který se zotavil.

Ale život je plný světla a stínu. Děláme chyby a učíme se z nich. To se nedá obejít.

Strach z neúspěchu může znamenat, že se vyhýbáme riskování nebo večerním pokusům o změnu. Přiznejme si, že by se nám všem hodilo, kdybychom se cítili lépe, když se cítíme nepohodlně.

Nedovolte, aby vás špatná náplast definovala. Jste mnohem víc než to. Místo toho využijte špatné situace k tomu, abyste se učili, rostli a stali se chytřejší a silnější osobností.

Skutečnost je taková, že bez odolnosti se většina z nás vzdá věcí, po kterých touží. Můj vlastní strach z neúspěchu (protože to znamenalo, že zjevně nejsem "dokonalá") mě po mnoho let brzdil v mnoha směrech.

Bála jsem se, že něco zkazím, ale to ve mně vyvolávalo jen pocit selhání. Připadalo mi to jako Hlava 22.

Naštěstí mi jedna kamarádka poradila, jak na to. Shlédla video o "kouzelné ingredienci" úspěchu, kterou je odolné myšlení.

Toto bezplatné video natočila životní koučka Jeanette Brownová a podělila se s vámi o to, jak vaše myšlení opravdu hodně ovlivňuje to, jak se cítíte a kým se stanete.

Byl jsem opravdu překvapen, jak jednoduché, ale účinné byly její techniky, jak se stát psychicky odolnějším.

Historie je plná úspěšných lidí, kteří nesčetněkrát selhali, ale právě díky jejich houževnatosti jste o nich dnes slyšeli.

Jeanette mi opravdu pomohla cítit se jako řidič svého vlastního života. Takže bych vám opravdu doporučila, abyste právě teď posílili svou vlastní odolnost tím, že se podíváte na její bezplatné video zde.